|
|
Vnitrodruhová a vnitrosnůšková variabilita ptačích vajec
Králová, Barbora ; Jelínek, Václav (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Ptačí snůšky mají mezi druhy obrovskou variabilitu, co se týče počtu, velikosti, pigmentace, ale i skvrnitosti vajec. Ptačí vejce se mezi sebou neliší pouze mezi druhy, ale i uvnitř druhu, dokonce i uvnitř snůšky. Až v nedávné době se začalo více spekulovat o možných příčinách vnitrodruhové variability. Hypotézy o vnitrosnůškové variabilitě se začaly objevovat ještě později. Tato práce představuje a popisuje některé z hypotéz zabývajících se variabilitou vajec. Jedním z nejvýraznějších faktorů, který ovlivňuje vnitrodruhovou variabilitu je dostupnost potravy, což ovlivňuje i kondici samic. U vnitrodruhové variability se nejvíce studií zaměřuje na rozdílnost mezi posledním vejcem a ostatními vejci uvnitř snůšky. Poslední vejce mají v mnoha případech velikostní rozdíl, ale i jiné množství pigmentu oproti ostatním vejcím ze snůšky, která se od sebe navzájem výrazně neliší.
|
|
|
Fylogeneze rodu Protaetia Burmeister, 1842 v západním palearktu
Žďárská, Kateřina ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Bezděk, Aleš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fylogenezí a fylogeografií zlatohlávků rodu Protaetia, zejména pak komplikovaným taxonomickým komplexem okolo druhů Protaetia (Potosia) cuprea, P. cuprina a P. caucasica v oblasti západního palearktu. Ve světle výsledků studie Vondráček et al. (2018) se zdá, že klasický taxonomický přístup, založený pouze na zbarvení, geografickém rozšíření či nepříliš dobře analyzovaných morfologických znacích, není schopen adekvátně vysvětlit evoluci taxonu, natož správně identifikovat jednotlivé taxony na druhové úrovni (tj. druhy a poddruhy). Pro pochopení evoluce skupiny a struktury populací je proto nezbytné využít také dnes již standartní molekulárně-fylogenetické přístupy. Na základě analýz jednoho jaderného (internal transcribed spacer 1) a dvou mitochondriálních genů (cytochromoxidáza I a cytochom b) od 231 jedinců byla sestavena fylogenetická hypotéza západopalearktických zástupců rodu Protaetia. Bylo zjištěno, že v současnosti uznávané podrody výše zmíněného rodu neodpovídají výsledkům analýz. Jako nemonofyletické se ukázaly podrody Eupotosia, Netocia a Potosia. V rámci druhového komplexu P. cuprea byly kromě evropského kládu P. cuprea (sensu stricto) identifikovány čtyři linie ve východní Evropě, Malé Asii a Kavkazu, které neodpovídají stávajícímu taxonomickému členění a...
|
|
|
Vymezení druhových hranic v sekci Candidi rodu Aspergillus
Glässnerová, Kateřina ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Caboň, Miroslav (oponent)
Aspergillus sekce Candidi zahrnuje bíle nebo žlutě sporulující druhy izolované většinou z vnitřního prostředí budov, jeskynního prostředí, půdy, potravin, krmiv, klinického materiálu a trusu. Identifikace zástupců této sekce není jednoduchá, protože jsou si morfologicky velmi podobní. Tato práce si klade za cíl provést revizi druhových hranic v sekci Candidi a předložit přehled všech akceptovaných druhů společně s informacemi o jejich ekologii. Do práce bylo zahrnuto celkem 113 kmenů izolovaných na různých kontinentech a z různých substrátů. Základem pro molekulární analýzy byly DNA sekvence genu pro β-tubulin (benA), kalmodulin (CaM) a velkou podjednotku RNA polymerázy II (RPB2). Pro fylogenetické vymezení druhů byly použity metody založené na modelu mnohadruhové koalescence, jejichž výsledky byly porovnány s klasickými fylogenetickými metodami a přístupem GCPSR (genealogical concordance phylogenetic species recognition) a také s fenotypovými znaky. Analýza fenotypu zahrnovala porovnání makromorfologie na čtyřech kultivačních médiích, růstových parametrů při teplotách od 10 do 45 řC a sedmi mikromorfologických znaků. Pro výsledné rozhodnutí o druhových hranicích byl definován integrativní přístup sestávající ze čtyř kritérií, na jehož základě bylo podpořeno sedm stávajícíh a dva dosud nepopsané...
|
|
|
A possible role of proline in plant stress memory
Ušák, David ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Předchozí vystavení abiotickému stresu může u rostlin vyvolat tzv. "priming", posléze vedoucí k jejich zlepšené reakci během pozdějších stresových období. Tento fenomén, nazývaný stresová paměť rostlin, je spojen s řadou mechanismů projevujících se na několika úrovních. Pro otestování možné úlohy prolinu v reakci rostlin na opakované sucho, reprezentované dvěma periodami nedostatku vody, přerušenými periodou znovuzalévání během obnovy, byla provedena komplexní analýza prolinového metabolismu v listech a kořenech. Pro lepší porozumění vnitrodruhovým rozdílům v paměťové odpovědi rostlin na stres suchem, a také její dědičnosti, byly jako rostlinný materiál vybrány dva rodičovské genotypy kukuřice seté (Zea mays L.) s rozdílnou citlivostí vůči suchu, a jejich F1 reciprocí hybridi. Nedostatek vody ovlivnil metabolismus prolinu více u listů než u kořenů. Obsah prolinu se po vystavení suchu zvýšil, což bylo způsobeno vyšší mírou syntézy a nižší mírou katabolismu prolinu. Byly pozorovány výrazné rozdíly v metabolismu prolinu mezi genotypy, potvrzující dřívější zjištění že reakce rostlin na opakované sucho v tomto ohledu nemusí mít stejný průběh, a to ani v rámci stejného druhu. Avšak, v kontrastu s původními předpoklady ohledně úlohy prolinu ve stresové paměti rostlin, neukázala statistická analýza skoro...
|
|
|
Kraniometrická studie středoevropských populací bělozubek Crocidura suaveolens a C. leucodon (Mammalia: Soricomorpha)
Milerová, Petra ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Anděra, Miloš (oponent)
Mezidruhová a vnitrodruhová variabilita metrických znaků na lebce, spodní čelisti a zubech bělozubky šedé Crocidura suaveolens a bělozubky bělobřiché C. leucodon byla studována na materiálu 350 lebek a 465 mandibul bělozubek získaných rozborem vývržků sovy pálené ze čtyř oblastí ČR a jedné oblasti na jižním Slovensku. C. suaveolens byla přítomna ve všech studovaných oblastech, C. leucodon se s ní vyskytovala sympatricky pouze ve třech oblastech. Celkem bylo měřeno 21 rozměrů na kraniu, zubech a 4 rozměry na mandibule. Bylo zjištěno, že nejspolehlivějším znakem umožňujícím rozlišení lebek obou druhů je délka spodní řady zubů, v jednotlivých oblastech jejich sympatrického výskytu lze využít také vzdálenost mezi stoličkami M2 a šířku premoláru P4 . Lebky obou druhů lze také rozlišit pomocí bivariátních grafů s využitím délky a šířky premoláru P 4 a délky patra. Byla studována závislost lebečních rozměrů obou druhů na geoklimatických faktorech jako jsou zeměpisná délka, zeměpisná šířka, průměrná roční teplota, průměrný roční úhrn srážek. Bylo zjištěno, že variabilita menšího druhu bělozubky C. suaveolens je více ovlivněna geoklimatickými faktory, než variabilita větší C. leucodon. Velikost mandibuly i lebky a zubů C. suaveolens pozitivně koreluje s teplotou (což je v rozporu s Bergmannovým pravidlem) a...
|
|
|
Vnitrodruhová variabilita v antioxidačních systémech rostlin v souvislosti s odolností vůči suchu
Jelénková, Iva ; Kočová, Marie (vedoucí práce) ; Zelenková, Sylva (oponent)
Sucho je jedním z hlavních faktorů omezujících zemědělskou produkci. Reaktivní formy kyslíku (superoxidový radikál, hydroxylový radikál, peroxid vodíku, apod.) vznikající při stresu v buňce aktivují antioxidační mechanizmy, které tyto toxické látky zneškodňují. V řadě prací byla potvrzena pozitivní korelace mezi aktivitou enzymatických (např. kataláza, superoxiddismutáza, glutathionreduktáza, peroxidázy) a neenzymatických (např. glutathion, kyselina askorbová) antioxidantů a odolností rostlin vůči stresu. Byla rovněž zjištěna mezidruhová i vnitrodruhová variabilita v aktivitě antioxidačních systémů rostlin. Vyšší aktivita byla pozorována u hybridních genotypů F1 generace, u kterých se projevil pozitivní heterózní efekt, nebo u rostlin ošetřených podpůrnými látkami, jako jsou např. kyselina abscisová, brassinosteroidy a dusík. Nárůst aktivit antioxidačních látek byl zjištěn také v souvislosti se stupněm ploidie nebo sílou stresu. Byla pozorována i lepší odolnost rostlin vůči jiným abiotickým stresorům po jejich předchozím vystavení stresu suchem. Reakce rostlin na stres je komplexní a závisí na mnoha dalších vnitřních a vnějších faktorech.
|
|
|
Geografická variabilita akustických projevů obratlovců
Cinerová, Michaela ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Turčoková, Lucia (oponent)
Velké množství živočišných skupin se projevuje zvukem, ponejvíce kvůli komunikaci s příslušníky vlastního či jiného druhu. Komunikace pomocí zvuku se uplatňuje především v situacích či prostředí, kdy živočich dobře nevidí toho, komu je signál určen (nepřehledný terén, noc, velká vzdálenost). Známou skutečností je, že jednotlivé druhy mají specifické akustické projevy. Ty se však mohou lišit také v rámci druhu, a to buď v čase nebo prostoru. Tato práce se zabývá právě prostorovou variabilitou vnitrodruhové zvukové komunikace u všech obratlovců. Jejím účelem je zmapovat, u kterých živočišných skupin se vokalizace různí v prostoru. Dále se zabývá příčinami vzniku této variability, jako jsou genetické rozdíly mezi populacemi, působení prostředí, učení, a podobně, u různých skupin živočichů. V poslední části se potom snaží odpovědět na otázku, zda může prostorová variabilita akustických projevů ovlivnit vznik nových druhů a mít tak evoluční význam.
|
|
|
Odlišná reakce inbredních a hybridních genotypů kukuřice na sucho: analýza listového proteomu a fotosyntetických procesů
Benešová, Monika ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Prášil, Ilja (oponent) ; Pospíšilová, Jana (oponent)
Sucho je jedním z nejdůležitějších stresových faktorů působících na rostliny. Zvyšování odolnosti k suchu pomocí šlechtění je hlavním přístupem pro vylepšení produktivity rostlin a snížení spotřeby vodních zdrojů. Jsou hledány různé možnosti, jak snadno určit stupeň odolnosti/citlivosti různých genotypů k suchu. K tomu je potřeba důkladně porozumět procesům, kterými rostliny na sucho reagují a brání se proti němu. Cílem mojí práce bylo v rámci širšího projektu zaměřeného na studium možných příčin odolnosti k suchu u hospodářsky významných druhů rostlin detailně analyzovat jednak fotosyntetické procesy, jednak celkovou reakci listového proteomu na nedostatek vody (opět zaměřenou zejména na proteiny spojené s fotosyntézou). Dalším cílem bylo analyzovat využitelnost vybraných fotosyntetických parametrů pro zjišťování citlivosti k stresu suchem a pro případnou predikci reakce na sucho u potomků na základě známé reakce jejich rodičů. Modelovým objektem byly mladé rostliny inbredních linií kukuřice a jejich F1 kříženců, vystavené mírnému nebo silnějšímu stresu suchem, přičemž detailní analýza byla zaměřená na dvě kontrastní rodičovské linie vybrané ze širšího genotypového souboru na základě stanovení indexů citlivosti/odolnosti k suchu, a na oba jejich reciproké křížence. Studované genotypy se významně...
|
|
|
Morfologická variabilita kamerunských strdimilů
Bovšková, Denisa ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Chmelová, Eliška (oponent)
4 Abstrakt Morfologické znaky podávají informaci o adaptacích studovaného druhu, zdrojích, které využívá, a mohou obecně vypovídat o využívání ekologického prostoru. Vnitrodruhová variabilita znaků odráží různé adaptace lokálních populací, a tak poukazuje na rozdílný způsob života či preferovanou potravu. Předmětem této práce je ekologicky zajímavá skupina specializovaných tropických pěvců - strdimilů (Nectarinidae). Taxon vykazuje řadu přizpůsobení ke specifickému sběru potravy: kombinaci sání nektaru a lovu hmyzu. Předmětem zkoumání je vnitrodruhová variabilita tří habitatově odlišných druhů (Cyanomitra oritis, Cinnyris reichenowi a C. bouwieri) žijících v Kamerunu. Cílem této práce bylo zjistit, v jakých morfologických znacích jsou studované druhy pohlavně dimorfní. Dále zda se liší populace žijící na vzdálených lokalitách. V neposlední řadě pak, jestli lze u všech zkoumaných druhů nalézt podobný trend vnitrodruhové variability znaků, který by mohly mít společné ekologické příčiny. Měřeny byly následující znaky: délka křídla a ocasních per, rozměry zobáku, celková tělesná hmotnost i další znaky. Analýzy jsou založeny na terénních datech sbíraných mezi lety 2003-2015 a na muzejních sbírkách. Celkově se podařilo shromáždit informace o ca. 1200 jedincích, pro 5 lokalit v Kamerunu. Výsledky prokazují...
|
|
|
Odlišná reakce inbredních a hybridních genotypů kukuřice na sucho: analýza listového proteomu a fotosyntetických procesů
Benešová, Monika
Sucho je jedním z nejdůležitějších stresových faktorů působících na rostliny. Zvyšování odolnosti k suchu pomocí šlechtění je hlavním přístupem pro vylepšení produktivity rostlin a snížení spotřeby vodních zdrojů. Jsou hledány různé možnosti, jak snadno určit stupeň odolnosti/citlivosti různých genotypů k suchu. K tomu je potřeba důkladně porozumět procesům, kterými rostliny na sucho reagují a brání se proti němu. Cílem mojí práce bylo v rámci širšího projektu zaměřeného na studium možných příčin odolnosti k suchu u hospodářsky významných druhů rostlin detailně analyzovat jednak fotosyntetické procesy, jednak celkovou reakci listového proteomu na nedostatek vody (opět zaměřenou zejména na proteiny spojené s fotosyntézou). Dalším cílem bylo analyzovat využitelnost vybraných fotosyntetických parametrů pro zjišťování citlivosti k stresu suchem a pro případnou predikci reakce na sucho u potomků na základě známé reakce jejich rodičů. Modelovým objektem byly mladé rostliny inbredních linií kukuřice a jejich F1 kříženců, vystavené mírnému nebo silnějšímu stresu suchem, přičemž detailní analýza byla zaměřená na dvě kontrastní rodičovské linie vybrané ze širšího genotypového souboru na základě stanovení indexů citlivosti/odolnosti k suchu, a na oba jejich reciproké křížence. Studované genotypy se významně...
|
host ::
RSS.